Czech Republic
|
|
|
Milé sestry,
zdravíme vás na začátku roku 2026 veršem z 2. listu Tesalonickým (kap. 3, v. 3), kde se můžeme dočíst: Ale Pán je věrný; on vás posílí a ochrání od zlého. Přejeme každé z vás, abyste v novém roce mohly tuto skutečnost plně prožívat. Hned na první straně vás čeká biblický text. Je to proto, že nás provázel online setkáním českých Lydií v říjnu loňského roku. Sdílení na základě textu je vždy milým vyvrcholením našeho setkání. Myšlenky z něho jsou natolik podnětné, že vám je nabízíme hned na další stránce. Nepomiňte tedy tento Janův text, naopak si jej znovu pozorným čtením osvěžte. Pomůže vám to; lépe si užijete následující stranu. J 21, 15–25 - 15Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než tizde?” Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád. ” Řekl mu: „Pas mé beránky!” - 16Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?” Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád. ” Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!” - 17Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?” Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád. ” Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce! - 18Amen, amen, pravím tobě: Když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.” - 19To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: „Následuj mne!” - 20Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?” - 21Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s ním?” - 22Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. Ty mne následuj!” - 23Mezi bratřími se to slovo rozšířilo a říkalo se, že onen učedník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemře, nýbrž: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.” - 24To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a my víme, že jeho svědectví je pravdivé. - 25Je ještě mnoho jiného, co Ježíš učinil; kdyby se mělo všechno dopodrobna vypsat, myslím, že by celý svět neměl dost místa pro knihy o tom napsané. |
Pojďte se s námi obohatit tím, jak Lydie sdílely to, co přijaly v rozjímání nad textem z 21. kapitoly Janova evangelia (v. 15 až 25). Toto online setkání se konalo 24. 10. 2025. Uvádíme jen některé poznámky sester k textu, všechny by se zde určitě nevešly.
- V předchozím textu evangelia čteme, co Petr sliboval Ježíši, sliboval více než ostatní: život za tebe dám. Po třech Ježíšových otázkách je už ale jiný – Ježíš mu ale stále důvěřuje, dá mu vedení ovcí. - Je to ale stále Petr se svou povahou, proto se ptá: Pane, co on (další učedník, tedy Jan)? Zde už ho ale Ježíš zastavuje, to není tvá věc. - Je to kapitola o lásce, jak lze z lásky propadnout. Ale i kdyby šlo vše špatně, u Něho máme stále šanci, Ježíš odpouští. - Ježíš obnovuje ty, kteří zklamali. -Ježíš i nás nechá prožít, že v Jeho ruce znovu vykročíme a příběh zopakujeme znovu a lépe. Oprava chyb je možná. - Zajímavý je také konec textu: můžeme si příběhy o Ježíši povídat dlouho, a stále tomu nebude konce. - Můžeme si všimnout textu o opásání: „Když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš.“- V předchozím textu (J 21,7) na lodi se Petr opásal svým pláštěm, dal si ho kolem pasu. Byl možná celý mokrý, ale byl silný, byl silný ve své akci. Plaval, vzal věci do svých rukou. Ježíš ho (i nás) konfrontuje s jeho silou. Bude jednou starý, bezmocný. On to pověděl proto, aby ukázal, jakou smrtí Petr zemře. - My? Stárneme, nemáme věci pod kontrolou. Není to naše oslava, je to oslava Pána. Ta má smysl. - Ježíši záleží na vztahu s Petrem. A tak jde on začít rozhovor jako první – rozhovor se svým zrádcem. Jde mu naproti.- Ježíšova láska je ta láska agapé, jde i na smrt za blízké. Petr má Ježíše rád, ale nedosahuje Jeho lásky, má své limity. Jaké limity mám já, my? - Jak se Petr cítil? Asi strašně, byl zraněný, zarmoucený, cítil prohru. Musel projít aktem pokory, aby mohl znovu sloužit. Ale dostal milost a Pán ho obnovil. Krásné uzdravení. |
- Petr zapřel Ježíše veřejně, tak i Ježíš se ho ptá veřejně, před učedníky. Situace je předestřena i pro ně, aby slyšeli.
- Petr se nejdříve vychloubal, že i život za Ježíše položí. Učedníci to slyšeli. Jak se zachovali učedníci na konci? I oni se rozprchli; mají tedy určitě slyšet rozhovor Ježíše a Petra. - Nikdo nevíme, jak bychom se my zachovali v takové situaci. Proto buďme uvážliví ve svých slibech. Nenatahujme naši sílu, hledejme ji u Něho. - Není to tvoje věc: hleďme si svého. Jan měl úplně jinou roli, napsal evangelium, několik dopisů. Sledujme, co Pán chce po nás, a dělejme to. - Ježíšův rozhovor s Petrem je velmi osobní, do hloubky. Krista neoslní naše dobré skutky, ale důležitý je vztah k Němu. - Všimněme si také, jak ho Ježíš oslovuje: Šimone, synu Janův. Je tam zmíněn Petrův původ, pochází z určité rodiny s nějakými zvyklostmi, výchovou. Ježíš ví: tolik jsi toho, Petře, zažil. Vím o tvé minulosti, okolnostech tvého života. To ale dej stranou. Teď jsme tu my dva, a na tom záleží, ne na lidském předurčení. - Pas mé ovce: nelze nevzpomenout obraz Dobrého Pastýře (J 10,1-18). Dobrý Pastýř vchází do ovčince dveřmi (ne jako zloděj), zná ovce jménem, vede je na dobrou pastvu, chrání je před zvěří, pro ztracenou ovci jde kamkoliv, život dá za ovce. - Ježíšova láska na této zemi se projevuje až do konce: na kříži dal svou matku Janovi, Petrovi svěřuje u jezera své ovce – pas mé ovce, buď Dobrým Pastýřem. - Šimone, synu Janův: miluješ mě? Takto něžně se ptá i mne (nás): miluješ mě? A co ty, kdo to čteš? Pisatel evangelia ujišťuje, že zápis o Ježíši je pravý a ověřený. Co s tím uděláš ty? Milé sestry, sledujte ještě důležité sdělení Na jaře sestry Lydie z Polska organizují setkání Lydie Polska, Slovenské republiky a České republiky – za účasti mezinárodní koordinátorky Debory Torok a evropské koordinátorky Margaret Copeland. Setkání bude probíhat v polském městě Wisla blízko našich hranic a to tři dny – od pátku do neděle. Pátek je den určený pro členky národních týmů, v sobotu 16. 5. 2026 pak na setkání může přijet kdokoliv. Jste srdečně zvány. |
...píše Marie Ryzí
Na konci září 2025 přiletěla do Prahy na soukromou pětidenní cestu mezinárodní koordinátorka Lydie Debora Torok z Brazílie. Její výzvy na možnost se setkat využila Marie Ryzí a Alena Linzmajerová. Setkání začalo modlitbou za vedení Duchem svatým. Sestry se zároveňsdílely o tom, jak našly svou cestu k modlitbám Lydie. Debora nám o sobě pověděla více. Její předci pocházeli se Slezska, Německa i bývalé Jugoslávie. Prarodiče Debory ale odjeli do Ameriky a plánovali doplout do San Francisca. V Riu de Janeiro ale nesprávně vyvěsili ceduli San Francisco, tak vystoupili tam... Otec Debory byl židovského původu, matka římská katolička, ale oba víru nepraktikovali. Debora studovala, hrála na klavír a učila se angličtinu. Pracovala pak v Británii jako učitelka klavíru, kde také přišla do anglikánské církve. Zde poznala Pána a modlitby Lydií. Nyní žije zpět v Brazílii a má tři svobodné syny. Zajímavé je její vyprávění, jak se stala mezinárodní koordinátorkou. Protože je jejím rodným jazykem portugalština, došlo k jazykovému nedorozumění. Byla v angličtině vyzvána k převzetí vedení, ale myslela si, že odpovídá na výzvu stát se jen spolupracovnicí. Když jí omyl došel, řekla Pánu: „Kdo jsem já? Jsem nic, nikdo. ” Pán ji ale ujistil, že my jsme nic, ale on je velký – a tak službu přijala. Přesto velká pokora – pokora vyjadřující to, že ona je nic a Pán je velký, se táhla jako červená nit celým setkáním. Alena Deboře objasnila také historii vzniku českých i dalších Lydií ve východní Evropě. Donesla k tomu album s fotkami. Nad jednou z nich se Debora začala spontánně modlit a všem na fotce žehnala. Bylo to pro mě silné. Debora si také vzala náš poslední Občasník Lydie s tím, že si ho pomoci Google překladače přeloží. Závěrečnou část setkání vyplnila modlitba, zpěv a žehnání. |
Řekly o Lydii:
„Mluvila jsem o přestávce s některými. Říkaly mi, jak zvláštní je tato konference, plná lásky, která je patrná ze všech přítomných. Pamatuji si na jednu sestru v Americe, která se ptala, kdo Lydie jsou a někdo jí řekl: Lydie jsou ženy, které milují Boha i sebe navzájem. Jsem si jista, že je to pravda.“
(Shelagh McAlpine, zakladatelka Modlitebního společenství Lydie)
„Proč jsem Lydie? Na setkání dostávám povzbuzení, posilu a pomoc. Děkuji Bohu za možnost se sejít ve skupině a společně uvažovat nad Božím slovem. Každá dostane něco a spolu dohromady to tvoří jedinečný celek. Je to zkrátka úžasné, že k nám vůbec Pán mluví, dává radu a moudrost na cestu našich duchovních zápasů. Smíme mu důvěřovat, že nám dá v pravý čas pravé slovo i moudrost.“
(Věra)
„Lydie mi přinesly mnoho překrásných chvil s Pánem, jednotu i s docela neznámými sestrami a vzory zbožných žen milých Božímu srdci.“
(Marie)
„Co mi Pán Bůh skrze tuto službu dal:
* Otevřel mi Písmo a naučil mě naslouchat jeho hlasu.
* Rozšířil moje srdce pro sestry z jiných denominací. V modlitbě mohu poznávat duchovní život svých sester a to mě obohacuje.
* Dal mi věrnou přítelkyni, jakou jsem před tím nikdy neměla.“
(Alena)
„Mluvila jsem o přestávce s některými. Říkaly mi, jak zvláštní je tato konference, plná lásky, která je patrná ze všech přítomných. Pamatuji si na jednu sestru v Americe, která se ptala, kdo Lydie jsou a někdo jí řekl: Lydie jsou ženy, které milují Boha i sebe navzájem. Jsem si jista, že je to pravda.“
(Shelagh McAlpine, zakladatelka Modlitebního společenství Lydie)
„Proč jsem Lydie? Na setkání dostávám povzbuzení, posilu a pomoc. Děkuji Bohu za možnost se sejít ve skupině a společně uvažovat nad Božím slovem. Každá dostane něco a spolu dohromady to tvoří jedinečný celek. Je to zkrátka úžasné, že k nám vůbec Pán mluví, dává radu a moudrost na cestu našich duchovních zápasů. Smíme mu důvěřovat, že nám dá v pravý čas pravé slovo i moudrost.“
(Věra)
„Lydie mi přinesly mnoho překrásných chvil s Pánem, jednotu i s docela neznámými sestrami a vzory zbožných žen milých Božímu srdci.“
(Marie)
„Co mi Pán Bůh skrze tuto službu dal:
* Otevřel mi Písmo a naučil mě naslouchat jeho hlasu.
* Rozšířil moje srdce pro sestry z jiných denominací. V modlitbě mohu poznávat duchovní život svých sester a to mě obohacuje.
* Dal mi věrnou přítelkyni, jakou jsem před tím nikdy neměla.“
(Alena)
Lydia Fellowship slaví letos 45 let od založení. Od malých začátků v srdci ženy povolané k modlitbě učinil Bůh velké věci.
"Není-li žádného vidění, lid pustne." (Př 29,18)
Lydie je součástí Božího plánu a přípravy pro probuzení.
Společenství Lydie se zrodilo z modlitby a půstu za národ Nového Zélandu. V roce 1959 se Campbell a Shelagh MacAlpine přestěhovali ze svého domova ve Velké Británii na Nový Zéland. V té době sloužil Campbell hlavně na Novém Zélandě, v Austrálii a Filipinách. Manželé si na stěnu ve studovně pověsili mapu Nového Zélandu a začali se modlit za menší a větší města. Na horní okraj mapy si poznamenávali konkrétní slovo, které ke službě dostali.
V roce 1960 k nim přišel Boží služebník a vyprávěl jim o probuzení v Kongu. Toužili po tom, aby se něco podobného stalo na Novém Zélandu. Shelagh si ve svém zápisníku poznamenala: "Stalo se to v období mého života, kdy jsem chtěla lépe POZNÁVAT Boha, nejen O NĚM ZÍSKÁVAT VÍCE ZNALOSTÍ."
Při svém pravidelném čtení bible Shelagh otevřela knihu Skutků v 16. kapitole, která byla právě na řadě. Boží Duch promluvil k jejímu srdci událostí, kdy apoštol Pavel a Silas navštívili skupinku žen, která se modlila u řeky. Shalagh pochopila, že Lydie musela být žena, která dávala přednost těm správným věcem.
NEJDŘÍVE BŮH... PAK JEJÍ DOMÁCNOST. U většiny žen je tomu naopak. Lydie byla ukázněná žena, která se s ostatními ženami scházela pravidelně k modlitbám. Byla ženou víry a ženou činu.
Shelagh nejprve Boží slovo přijala, pak se podle něho modlila a Bůh ji znovu oslovil:
"BŮH DÁ ŽENU NEBO ŽENY, ABY SE PŘIMLOUVALY ZA CÍRKEV A NÁRODY."
Hned odpoledne dostala odpověď na svoji modlitbu. Bůh sám jí dal ženu podle svého výběru. Oslovil Joy Dawson, aby Shelagh zavolala. Pak se spolu modlily dva roky. V roce 1964 se Shelagh vrátila do Británie a začala vést čtvrtletní dny modliteb a půstu. Při tom se roky doma v tichosti modlila a pastorovala ženy.
V roce 1970 přijela do Britanie Joy Dawson a navrhla uspořádat modlitební seminář na téma přímluvná modlitba pro první setkání žen v domě Shelagh. V následujících letech posílal Bůh další služebníky, kteří měli posloužit těmto modlitebnicím.
V roce 1971 pronajala malé konferenční centrum ve Worthing Sussex a odtud šířila vizi Lydie. V roce 1976 tam měli první národní konferenci. Přijely ženy z Anglie, Irska, Skotska a Walesu. Pak následovalo velké modlitební shromáždění ve Westminster chapel, kde se sešlo 1 000 žen.
Po národní konferenci se stala koordinátorkou Lydie Jeanne Harper, protože Shelagh a Campbell se přestěhovali do USA. Shelagh i tam začala sdílením vize Lydie a po roce se sešlo 150 žen na modlitebním dni. V roce 1978 se konala první národní konference v Kalifornii.
První mezinárodní konference byla v Los Angeles v roce 1982, kde bylo zastoupeno 8 zemí. Shelagh a Campbell se vrátili do Británie v roce 1984. Konference evropských vedoucích Lydie se konala v Bruselu a v roce 1986 byla druhá mezinárodní konference na Universitě ve Stirling se zástupci ze 40 zemí. Pak následovala první jihoamerická konference roku 1988 v Riu de Janeiro.
Ze dvou žen na počátku, které se na Boží zavolání scházely věrně a pravidelně k modlitbám, Lydia Fellowship International vyrostla v opravdovou mezinárodní síť. Od početí na Novém Zélandu a narození v Anglii se Lydie šířila po celé zeměkouli. Teď se ženy přimlouvají nejméně v 50 národech.
About Lydia: Origins (1)
Tuto službu založila v roce 1970 Shelagh McAlpine. Původně vznikla z jedné domácí skupinky několika žen.
Začátky této služby však sahají až do roku 1960 v Aucklandu. Tehdy se Shelagh modlila se svým manželem Campbellem a později s Joy Dawson za probuzení církve a za národ Nového Zélandu. U zrodu Modlitebního společenství Lydie stály přímluvné modlitby a půst.
Vizi Modlitebního společenství Lydie přijala sestra Shelagh při pravidelné četbě Písma a modlitebním ztišení nad Skutky 16.
Začátky Lydia Fellowship
Dnes je Lydie sítí modlitebních skupin žen, které se zavázaly scházet k modlitbám pod vedením Ducha svatého nejméně jedenkrát za měsíc.
About Lydia: Vision (2)
Vize - Lydia Fellowship
Skutky 16. kapitola
Mezi dramatickým povoláním
apoštola Pavla do Makedonie a jeho
následným uvězněním a zázračným
osvobozením je ve verších 13 -15
stručná zmínka o setkání
se „ženou jménem Lydie".
Ta se scházela s ostatními ženami
k modlitbám.
Pán
otevřel její srdce, aby přijala
Boží slovo
a ona otevřela svůj dům
pro Boží dílo.
Lydie měla smysl pro řád a pořádek (v. 13) Rozhodni se k pravidelným přímluvám a půstu.
Lydie byla ženou víry (v. 14) Připrav se, abys mohla poznávat Pána Boha v Jeho Slovu...
On odpovídá na „modlitby víry"!
Lydie byla ženou činu (v. 15) Buď vnímavá k vedení Ducha svatého.
„Tep" Lydie.
Lydie povzbuzuje ženy, aby se scházely ve dvojici nebo v malých skupinách v počtu 3-5 žen. Každá modlitební skupina má před Boží tváří hledat konkrétní předměty k modlitbám.
Schází se na určeném místě, ve stanovený den a čas.
Činnost
Pořádá konference, „oddělené dny", společná setkání a modlitební dny na
regionální, státní a mezinárodní úrovni.
Lydie kromě naplňování své vize také spolupracuje s ostatními modlitebními iniciativami a často posílá své reprezentantky na jejich státní i mezinárodní setkání.
Lydia Fellowship
. . . je mezidenominační modlitební síť žen - křesťanek, které se rozhodly pravidelně nejméně jedenkrát za měsíc modlit a postit za církev, společnost, zemi a národy světa.
Kdo se může zúčastnit?
Lydie je mezidenominační společenství uznávané vedením církví. Bez souhlasu své duchovní autority se žádná žena nemůže stát jeho součástí.
Společenství je otevřené všem dospělým ženám od osmnácti let, které jsou ochotné ve službě respektovat pokyny Lydie a způsob jejího vedení.
Zaměření
Základní a důležitou součástí služby jsou chvály, přemýšlení nad Božím slovem a osobní vedení Duchem svatým v modlitbách.
How Lydia operates (2)
Co poskytuje
Lydie nabízí řadu brožurek a kartiček, které jsou k dispozici ženám na požádání, většinou zdarma.
V této literatuře najdeme praktický návod k mnoha předmětům. Jsou to např. biblická meditace, půst, přiblížení se Bohu a ostatní předměty související s modlitbou.
Společenství
těš se z něho. . .
Struktura
Lydie je společenstvím dobrovolnic. Snaží se udržet si jednoduché uspořádání s minimálním počtem vedoucích. Např. nemá kancelář, ani placené pracovníky.
Vedení
Na službu Lydie na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni dohlíží týmy pro plánování s modlitbou.
Společenství se při práci řídí přijatými mezinárodními stanovami.
"Není-li žádného vidění, lid pustne." (Př 29,18)
Lydie je součástí Božího plánu a přípravy pro probuzení.
Společenství Lydie se zrodilo z modlitby a půstu za národ Nového Zélandu. V roce 1959 se Campbell a Shelagh MacAlpine přestěhovali ze svého domova ve Velké Británii na Nový Zéland. V té době sloužil Campbell hlavně na Novém Zélandě, v Austrálii a Filipinách. Manželé si na stěnu ve studovně pověsili mapu Nového Zélandu a začali se modlit za menší a větší města. Na horní okraj mapy si poznamenávali konkrétní slovo, které ke službě dostali.
V roce 1960 k nim přišel Boží služebník a vyprávěl jim o probuzení v Kongu. Toužili po tom, aby se něco podobného stalo na Novém Zélandu. Shelagh si ve svém zápisníku poznamenala: "Stalo se to v období mého života, kdy jsem chtěla lépe POZNÁVAT Boha, nejen O NĚM ZÍSKÁVAT VÍCE ZNALOSTÍ."
Při svém pravidelném čtení bible Shelagh otevřela knihu Skutků v 16. kapitole, která byla právě na řadě. Boží Duch promluvil k jejímu srdci událostí, kdy apoštol Pavel a Silas navštívili skupinku žen, která se modlila u řeky. Shalagh pochopila, že Lydie musela být žena, která dávala přednost těm správným věcem.
NEJDŘÍVE BŮH... PAK JEJÍ DOMÁCNOST. U většiny žen je tomu naopak. Lydie byla ukázněná žena, která se s ostatními ženami scházela pravidelně k modlitbám. Byla ženou víry a ženou činu.
Shelagh nejprve Boží slovo přijala, pak se podle něho modlila a Bůh ji znovu oslovil:
"BŮH DÁ ŽENU NEBO ŽENY, ABY SE PŘIMLOUVALY ZA CÍRKEV A NÁRODY."
Hned odpoledne dostala odpověď na svoji modlitbu. Bůh sám jí dal ženu podle svého výběru. Oslovil Joy Dawson, aby Shelagh zavolala. Pak se spolu modlily dva roky. V roce 1964 se Shelagh vrátila do Británie a začala vést čtvrtletní dny modliteb a půstu. Při tom se roky doma v tichosti modlila a pastorovala ženy.
V roce 1970 přijela do Britanie Joy Dawson a navrhla uspořádat modlitební seminář na téma přímluvná modlitba pro první setkání žen v domě Shelagh. V následujících letech posílal Bůh další služebníky, kteří měli posloužit těmto modlitebnicím.
V roce 1971 pronajala malé konferenční centrum ve Worthing Sussex a odtud šířila vizi Lydie. V roce 1976 tam měli první národní konferenci. Přijely ženy z Anglie, Irska, Skotska a Walesu. Pak následovalo velké modlitební shromáždění ve Westminster chapel, kde se sešlo 1 000 žen.
Po národní konferenci se stala koordinátorkou Lydie Jeanne Harper, protože Shelagh a Campbell se přestěhovali do USA. Shelagh i tam začala sdílením vize Lydie a po roce se sešlo 150 žen na modlitebním dni. V roce 1978 se konala první národní konference v Kalifornii.
První mezinárodní konference byla v Los Angeles v roce 1982, kde bylo zastoupeno 8 zemí. Shelagh a Campbell se vrátili do Británie v roce 1984. Konference evropských vedoucích Lydie se konala v Bruselu a v roce 1986 byla druhá mezinárodní konference na Universitě ve Stirling se zástupci ze 40 zemí. Pak následovala první jihoamerická konference roku 1988 v Riu de Janeiro.
Ze dvou žen na počátku, které se na Boží zavolání scházely věrně a pravidelně k modlitbám, Lydia Fellowship International vyrostla v opravdovou mezinárodní síť. Od početí na Novém Zélandu a narození v Anglii se Lydie šířila po celé zeměkouli. Teď se ženy přimlouvají nejméně v 50 národech.
About Lydia: Origins (1)
Tuto službu založila v roce 1970 Shelagh McAlpine. Původně vznikla z jedné domácí skupinky několika žen.
Začátky této služby však sahají až do roku 1960 v Aucklandu. Tehdy se Shelagh modlila se svým manželem Campbellem a později s Joy Dawson za probuzení církve a za národ Nového Zélandu. U zrodu Modlitebního společenství Lydie stály přímluvné modlitby a půst.
Vizi Modlitebního společenství Lydie přijala sestra Shelagh při pravidelné četbě Písma a modlitebním ztišení nad Skutky 16.
Začátky Lydia Fellowship
Dnes je Lydie sítí modlitebních skupin žen, které se zavázaly scházet k modlitbám pod vedením Ducha svatého nejméně jedenkrát za měsíc.
About Lydia: Vision (2)
Vize - Lydia Fellowship
Skutky 16. kapitola
Mezi dramatickým povoláním
apoštola Pavla do Makedonie a jeho
následným uvězněním a zázračným
osvobozením je ve verších 13 -15
stručná zmínka o setkání
se „ženou jménem Lydie".
Ta se scházela s ostatními ženami
k modlitbám.
Pán
otevřel její srdce, aby přijala
Boží slovo
a ona otevřela svůj dům
pro Boží dílo.
Lydie měla smysl pro řád a pořádek (v. 13) Rozhodni se k pravidelným přímluvám a půstu.
Lydie byla ženou víry (v. 14) Připrav se, abys mohla poznávat Pána Boha v Jeho Slovu...
On odpovídá na „modlitby víry"!
Lydie byla ženou činu (v. 15) Buď vnímavá k vedení Ducha svatého.
„Tep" Lydie.
Lydie povzbuzuje ženy, aby se scházely ve dvojici nebo v malých skupinách v počtu 3-5 žen. Každá modlitební skupina má před Boží tváří hledat konkrétní předměty k modlitbám.
Schází se na určeném místě, ve stanovený den a čas.
Činnost
Pořádá konference, „oddělené dny", společná setkání a modlitební dny na
regionální, státní a mezinárodní úrovni.
Lydie kromě naplňování své vize také spolupracuje s ostatními modlitebními iniciativami a často posílá své reprezentantky na jejich státní i mezinárodní setkání.
Lydia Fellowship
. . . je mezidenominační modlitební síť žen - křesťanek, které se rozhodly pravidelně nejméně jedenkrát za měsíc modlit a postit za církev, společnost, zemi a národy světa.
Kdo se může zúčastnit?
Lydie je mezidenominační společenství uznávané vedením církví. Bez souhlasu své duchovní autority se žádná žena nemůže stát jeho součástí.
Společenství je otevřené všem dospělým ženám od osmnácti let, které jsou ochotné ve službě respektovat pokyny Lydie a způsob jejího vedení.
Zaměření
Základní a důležitou součástí služby jsou chvály, přemýšlení nad Božím slovem a osobní vedení Duchem svatým v modlitbách.
How Lydia operates (2)
Co poskytuje
Lydie nabízí řadu brožurek a kartiček, které jsou k dispozici ženám na požádání, většinou zdarma.
V této literatuře najdeme praktický návod k mnoha předmětům. Jsou to např. biblická meditace, půst, přiblížení se Bohu a ostatní předměty související s modlitbou.
Společenství
těš se z něho. . .
Struktura
Lydie je společenstvím dobrovolnic. Snaží se udržet si jednoduché uspořádání s minimálním počtem vedoucích. Např. nemá kancelář, ani placené pracovníky.
Vedení
Na službu Lydie na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni dohlíží týmy pro plánování s modlitbou.
Společenství se při práci řídí přijatými mezinárodními stanovami.